Štípačky na dřevo

S výběrem konkrétního typu štípače vám výrazně pomůže, pokud si nejdříve zodpovíte následující otázky:

• Jak často a kolik polen budete štípat?
• Kde budete dřevo štípat (na zahradě nebo přímo v lese)?
• Jaký druh dřeva (měkké nebo tvrdé) budete štípat?
• Jaká bude délka polínek (pod 45 cm nebo nad 45 cm)?
• Jaký bude průměr štípaných polínek (do 25 cm nebo nad 25 cm)?
  

Pro méně časté štípání (např. Na zimu), spíše měkčích druhů dřeva (smrk, borovice, jedle, lípa, bříza, modřín atp.) A polínek dlouhých méně než 45 cm s průměrem pod 25 cm, doporučujeme zvolit některou z horizontálních štípaček.

Pro častější štípání, spíše tvrdší druhy dřeva (dub, buk, habr, ořech, jabloň, švestka, akát apod.) S délkou více než 45 cm a průměrem nad 25 cm, vhodnější pro vás budou vertikální štípačky.

Základní typy štípaček na dřevo

Jak jsme již uvedli výše, existují dva základní typy štípačů dřeva: horizontální a vertikální (jako třetí typ se někdy uvádí stroj hybridní). Oba typy jsou si podobné - u obou najdeme štípací mechanismus, klín i hydraulický píst. Avšak v něčem se také liší. Kromě rozdílné konstrukce se odlišují zejména v tlaku, který dokáží vyvinout, a tedy v efektivitě práce.

Horizontální štípačky na dřevo

Jak již název napovídá, horizontální stroje štípou polena ve vodorovné poloze, jejich obsluha je tedy o něco lehčí než u druhého typu (vertikálních štípačů). Motor se nachází v přední nebo spodní části, horní část je vyhrazena pro píst, který tlačí špalek na klín.

Jde o levnější, lehčí (od 40 do 60 kg), menší, a tedy skladnější stroje. Vyvíjejí ale menší tlačnou sílu (zpravidla mezi 4 až 6 t). Modely s elektromotorem jsou napájeny z běžné elektrické zásuvky a jejich příkon se pohybuje mezi 1 500-2 200 W.

Horizontální štípačky se doporučují pro běžné uživatele, kteří potřebují naštípat dřevo s objemem přibližně 10 m³ do krbu nebo krbových kamen. Tímto strojem ale rozhodně nesvědčí přetěžování. Štípané špalky by proto měly být vždy kratší než 45 cm s průměrem menším než 25 cm.

V případě horizontálních strojů také doporučujeme volit modely opatřené kolečky (pro snadnější manipulaci) a s pevnou základnou (stojanem), pro komfortnější obsluhu.

Vertikální štípačky na dřevo

Na rozdíl od předchozího typu stojí do vertikálních štípačů se polena vkládají na výšku, a jsou tedy štípaná podobně jako při sekání sekerou (klín je spouštěn na špalek z vrchu). Vertikální modely jsou větší a podstatně těžší (běžně přes 100 kg), disponují také velkou, stabilní a obvykle výškově nastavitelnou základnou.

Jejich velkou výhodou je silnější tlačná síla (tlak, který vyvíjí klín), zpravidla 7-12 t (maximálně kolem 22 t) a příkon nad 3 000 W. Proto je s těmito stroji možné štípat velké objemy dřeva, včetně delších a silnějších polen ( nad 45 cm délky a 25 cm průměru) tvrdého, sukovitého a mokrého dřeva. S ohledem na vyšší výkon však budete k jejich napájení potřebovat třífázovou zásuvku, běžná 230 V vám pro stroje s elektromotorem nebude stačit.

Vertikální štípačky jsou vhodné pro profesionální využití a pro všechny uživatele, kteří připravují 15 m³ a více dřeva (převážně pro použití do velkých kamen).

Hybridní štípačky

Jedná se o modely, které umožňují zvolit horizontální nebo vertikální pracovní polohu podle typu štípaných polen. Ve většině případů jde však o podstatně dražší stroje, které se používají téměř výhradně pro profesionální využití.

Rozdělení štípaček na dřevo podle typu pohonu

Štípačky dřeva se dělí také podle typu pohonu, který využívají ke svému chodu. Dělíme je na štípačky s:

• elektrickým motorem,
• benzínovým nebo dieselovým motorem,
• vývodem na hřídel traktoru
• s kombinovaným motorem.
  

Štípačky na dřevo s elektrickým motorem

Elektromotor je nejčastějším typem pohonu u většiny standardních štípačů. Tyto stroje jsou obvykle levnější, lehčí a méně hlučné. Menším modelem postačí běžná zásuvka (220-230 V), větší potřebují pro dostatečnou přítlačnou sílu silnoproud (380-400 V).

Nevýhodou je nutnost připojení k elektrické energii (zásuvce). Vhodné jsou proto jen pro použití na zahradách a chalupách.

Štípačky na dřevo s benzínovým nebo dieselovým motorem.

Vlastní spalovací motor využívají těžší stroje, které jsou určeny zejména pro použití v terénu nebo všude tam, kde není dostupný zdroj elektrického napětí. Jejich nevýhodou je vyšší pořizovací cena a hmotnost. Na druhou stranu jsou výkonnější a můžete mít jistotu, že dokáží zpracovat i tvrdé, mokré a sukovité dřevo. Menší modely bývají opatřeny benzínovým čtyřtaktním motorem, velké pak motorem dieselovým.

Štípačky na dřevo za traktor

Hydraulický píst štípačky na dřevo se dá pohánět také pomocnou hřídelí traktoru. Tyto modely jsou vybaveny speciálním tříbodovým systémem, díky němuž se upevňují přímo za traktor, jehož motor využívají ke svému chodu. Jde o levnější stroje (protože nemají vlastní ale externí pohon), které lze velmi efektivně využít i při profesionálním zpracování dřeva přímo v lese.

Kombinované štípačky na dřevo

Štípačky kombinující více typů pohonu jsou k vidění méně často. Jedná se o flexibilní stroje, které můžete podle potřeby připojit k elektrické síti nebo použít v terénu, disponují totiž elektromotorem a benzínovým nebo externím pohonem. Při výběru byste měli vzít v úvahu několik důležitých parametrů. Jde především o:

• tlačnou sílu,
• délku a průměr polen,
• příkon,
• hmotnost